Co má větší cenu? 100 Kč nebo 1 hodina času? Toto je krátké zamyšlení nad tím, co má v životě doopravdy cenu. Drobné připomenutí všem, kteří v životě hodně tvrdě pracují, dřou do noci pro svou rodinu.
Bylo devět hodin večer a žena se konečně vracela domů z práce. Odemkla dveře bytu a ve dveřích proti ní stál v pyžámku její desetiletý syn s hračkou v ruce. Maminka byla unavená, vyčerpaná a podrážděná, když uviděla svého syna s hračkou. Měl již přeci dávno spát.
Žena vešla do bytu, odložila nákup a začala se svlékat.
SYN: "Ahoj mami, můžu se tě na něco zeptat?"
MAMINKA: "Ahoj Honzíku, jistě, na copak?"
SYN: "Mami, kolik vyděláš za hodinu?"
MAMINKA: "Proč se mě na to vůbec ptáš? K čemu ti to bude? Nemáš už dávno touhle dobou být v posteli a spát?" Odpověděla žena nazlobeně.
SYN: "Jen to chci vědět. Řekni mi prosím, kolik si vyděláš za hodinu?"
MAMINKA: "Když to musíš vědět, tak je to 100 korun za hodinu."
SYN: "Ach jo," povzdechl si chlapec se svěšenou hlavou. "Mami, můžu si půjčit 50 korun?"
Maminka byla překvapená, co její syn řeší v devět večer, když už měl dávno spát.
MAMINKA: "Jestli ses ptal jen proto, že si chceš půjčit na nějakou další hračku, nebo jiný nesmysl, tak odpochoduj zpátky do svého pokoje a jdi spát. Měl jsi už dávno být v posteli, ne? Přemýšlej o tom, proč jsi tak sobecký. Já se v práci nedřu jen pro nějakou dětskou lehkovážnost. Hraček máš přeci plný pokojík!"
Chlapec potichu odešel do svého pokoje a zavřel za sebou dveře. Žena odešla rozzlobená s nákupem do kuchyně aby jej uklidila.
Jak se ji může takhle ptát, jen aby dostal nějaké peníze? Asi po hodině se žena uklidnila a začala přemýšlet: Na co mohl můj syn těch 50 korun v šesti letech potřebovat? O peníze si přeci ještě nikdy neřekl.
Žena přistoupila ke dveřím do chlapcova pokoje a otevřela je.
MAMINKA: "Už spíš, synku?" Zeptala se.
SYN: "Ne, mami, jsem vzhůru," odpověděl chlapec.
MAMINKA: "Přemýšlela jsem, možná jsem na Tebe Honzíku, byla škaredá, omlouvám se," řekla žena. "Byl to dlouhý, úmorný den a já si na Tobě všechno vylila. Promiň. Tady máš těch 50 korun, které jsi chtěl."
Malý chlapec se posadil a usmál.
SYN: "Ach, mami, moc děkuju," zajásal. Pak sáhl pod polštář a vytáhl pár zmuchlaných bankovek.
Žena viděla, že už nějaké peníze má a pocítila, jak se ji znovu zmocňuje hněv. Chlapec spočítal všechny své peníze a pak pohlédl na svou maminku.
MAMINKA: "Proč chceš víc peněz, když už nějaké máš?", zabručela žena podrážděně.
SYN: "Protože jsem neměl dost, ale teď už mám," odpověděl chlapec. "Mami, teď mám 100 korun. Můžu si koupit hodinu tvého času? Prosím, přijď zítra o hodinu dřív. Mohli bychom spolu večeřet."
Žena byla zdrcena a vyhrkly jí slzy do očí. Pevně svého syna Honzíka objala.
Jediné, co si již v životě za tvrdě vydělané peníze nekoupíte, je čas se svou rodinou a blízkými.
Nenechme nám čas protéci mezi prsty, aniž bychom jej strávili s těmi, na kterých nám opravdu záleží, které máme v srdci. Nezapomínejte sdílet váš čas v hodnotě 100 korun s někým, koho opravdu milujete. Zemřeme-li zítra, firma, u které pracujeme, si za nás najde náhradu během několika hodin. Ale rodina a přátelé, které opustíme, budou cítit ztrátu po zbytek života.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji Ti za Tvůj názor k tomuto článku v komentáři!