Argumentační technika stará tisíciletí: Argumentum ad absurdum (latinsky „argument k absurditě“), jinak řečeno apagogické argumenty, negační úvod nebo apel na extrémy, znamená formou argumentu, který se pokouší prokázat tvrzení tím, že poukáže na opačný scénář, který by vedl k absurditě nebo rozporu. „Absurdní“ závěr argumentu reductio ad absurdum může mít řadu podob. Oficiálně použitím takovéto argumentace vyvozujete rozpor.
Používáme to neustále, aniž bychom tomu věnovali velkou pozornost. Když řeknete něco jako -- "pokud sem přijde včas na večeři, bude muset létat jako Superman." Což je samo o sobě absurdní tvrzení. – nikdo nemůže létat tak rychle. Ne?
Nesnažte se v takovýchto tvrzeních hledat nějakou logiku, jen říkáte -- poukazujete na to, že něco, co si někdo představoval nebo navrhl, má směšný následek.
Kdy lze argumentum ad absurdum použít?
Tato technika demonstrace nemožného, se kterou se můžeme setkat již v době klasického Řecka, např. v Aristotelově Prior Analytics, nebo ve staré Indii (zde se tato argumentace v Sansrtu označuje prasanga). byla technikou používanou v celé historii jako matematickofilní uvažování pro debaty.
Lze jej použít k vyvrácení tvrzení tím, že se ukážete druhé straně, že by:
- a) dané tvrzení nevyhnutelně vedlo k směšnému, absurdnímu nebo nepraktickému závěru,
- b) nebo dokonce k prokázání tvrzení tím, že by se ukázalo, že pokud by bylo nepravdivé, pak by samotný výsledek byl absurdní nebo nemožný.
"V právu patří argumentum reductionis ad absurdum k často užívaným metodám výkladu právních předpisů. Jestliže určitý výklad vede v jednom případě ke zjevně nepřijatelnému, absurdnímu závěru, pak je tento výklad třeba pokládat za nesprávný i v jiných případech, resp. jsou-li možné dva výklady a dokážeme, že jeden by vedl k absurdním důsledkům, pak je správný výklad druhý." (Zdroj Wiki CZ)
Příklady argumentace ad absurdum
- Tvrzení: Země nemůže být plochá.
- Argumentace ad absurdum: Jinak bychom našli i lidi, kteří padají z okraje ploché Země
- Tvrzení: Neexistuje nejmenší kladné racionální číslo,
- Argumentace ad absurdum: protože pokud by existovalo, pak by se dalo vydělit dvěma a získali bychom tak menší kladné racionální číslo.
- Tvrzení: Těžké věci padají rychleji než lehké věci.
- Argumentace ad absurdum: zde se jedná se o jeden z nejstarších příkladů argumentů reductio ad absurdum všech dob. Jedná se o Galileův důkaz, že těžké věci nepadají rychleji než lehčí věci. Tření necháme prosím stranou. Prvotně předpokládejme, že vy si sami myslíte, že dané tvrzení, které vyřknete, je mylné. Předpokládejme tedy, že těžší věci padají rychleji než lehké věci. Nyní vezměte kámen "A", který je těžší než jiný kámen "B". To znamená, že pokud jsme přivázali "B" a "A" s provázkem, "B" by mělo působit jako tah na "A", když ji upustíme z výšky, protože "A" bude přeci padat rychleji a "B" bude padat pomaleji. tudíž "A" přivázaná k "B" by měla padat pomaleji než "A" samostatně padající. Ale A-B spojené dohromady je těžší než samotný kámen "A", takže by logicky přeci "A-B" mělo padat rychleji. "A-B" by měl padat rychleji, ale i pomaleji než samostatný kámen "A". A máme tu zjevný rozpor.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji Ti za Tvůj názor k tomuto článku v komentáři!