Nejlepší marketér 16. století byl Galileo Galilei

Galileo Galilei vyobrazil poměrně detailně a realisticky nejbližší těleso Země náš Měšíc. Když se na jeho skicy podíváte (dole v příspěvku), jsou neuvěřitelně realistické a detailní. Skoro se až zdá, že měl dokonalou optiku, díky které toto nakreslil. Jak by ale toto mohl bez větší techniky dokázat? Měli bychom si však položit úplně jinou otázku" Jak dokázal Galileo vynález dalekohledu zpropagovat?

Dnes nás udivuje dokonalost starověkých observatoří Mayů, Keltů atd., kteří byli dobří v pozorování oblohy. Vynález dalekohledu hrál důležitou roli při zlepšování našeho chápání a vnímání místa Země ve vesmíru. I když existují důkazy, že principy dalekohledů byly známy v západním světě na konci 16. století (první dalekohled byl vytvořen v Nizozemsku v roce 1608), máme první zmínky ze starého arabského světa  (počátek 9. století) ale již i ze staré Indie, kde jsou vyobrazené dalekohledy na zdech chrámů. 

Tvůrci brýlí Hans Lippershey & Zacharias Janssen a Jacob Metius samostatně vytvořili i dalekohledy. Dalekohled vycházel z tradice řemesel a technických inovací kolem brýlí a vývoje ve vědě optiky sahající až k Rogerovi Baconovi a řadě islámských vědců, zejména Al-Kindiho (kolem 801–873), Ibn Sahla (kolem roku 1980). 940-1000) a Ibn al-Haythama (965-1040). 

Rané dalekohledy byly primárně používány k provádění pozemských pozorování, jako je geodetické a vojenské taktiky. Galileo Galilei (1564-1642) byl součástí malé skupiny astronomů, kteří obraceli dalekohledy k nebi. 

Poté, co se Galileo v roce 1609 dozvěděl o „dánském perspektivním skle“, postavil svůj vlastní dalekohled. Následně předvedl dalekohled v Benátkách. Jeho předvedení dalekohledu mu vyneslo celoživotní docenturu. Po svém počátečním úspěchu se Galileo zaměřil na zdokonalení nástroje.

Počáteční dalekohled, který vytvořil (byl založen na tom holadském vzoru), zvětšoval objekty třikrát. To znamená, že věci vypadaly třikrát větší, než vypadaly při pozorování pouhým okem. Vylepšením designu dalekohledu vyvinul přístroj, který mohl objekty zvětšit osmkrát a nakonec třicetkrát. Toto zvýšené zvětšení nebeských předmětů mělo významný a okamžitý dopad. Tato nová pozorování nebyla v žádném případě výlučná pro Galilea. Oblohu v té době pozorovala celá řada dalších věhlasných jmen.

Toto je ona slavná skica Měsíce od Galileie, kterou vytvořil díky svému dalekohledu:

Je až neuvěřitelně detailní a realistická.  Jen pro srovnání zde chci připomenout představy 19. století povrchu Marsu z dob Juliuse Verna se svými slavnými kanály, které se na povrchu tohoto tělesa samozřejmě nikdy nenašli. V té době byla paradoxně ale optika úplně na jiné úrovni, než za dob Galilea. A to vzbuzuje údiv a obdiv.

Příběh systému Galileo a dalekohledu je silným příkladem klíčové role, kterou technologie hrají při umožňování pokroku ve vědeckých poznatcích. Dalekohled není v tomto příběhu jedinou technologií. Galileo obratně použil tištěnou knihu a design tisků ve svých knihách, aby představil svůj výzkum vědecké komunitě. 

Jinými slovy Galileo dokázal tento vynález zpropagovat natolik, že se o něm dozvěděl celý známý svět.

Toto tedy není příběh osamělého myslitele teoretizujícího a skládajícího dohromady nový model vesmíru. Právě naopak, řada jednotlivců na počátku 17. století vzala nově vytvořené dalekohledy a nasměrovala je k nebi. Na rozdíl od ostatních pozorovatelů však Galileo svá zjištění rychle zveřejnil. 

V některých případech Galileo pochopil význam a důležitost těchto pozorování snadněji než jeho současníci. Právě toto porozumění a předvídavost zveřejnění umožnily Galileovým myšlenkám obstát ve zkoušce času. 

Díky tomu máme i tuto skicu Měsíce. Galileo vytvořil tuto mimořádně slavnou sadu šesti vodových barev Měsíce v jeho různých fázích „od života“, když na podzim roku 1609 pozoroval jedinou družici Země prostřednictvím dalekohledu. 

Můžeme proto říct, že Galileo předběhl dobu i tím, že dokázal zpropagovat první realistické zobrazení Měsíce v historii díky technologii knihtisku, kterou přivedl na svět v roce 1447/1448 Guttenberg.