Čína je jeden obrovský byznys, její ekonomika je dnes asi 50x větší než tomu bylo v roce 1980. Je jen otázkou času, než předběhne USA a stane se tak největší ekonomikou světa. Podle Světového Ekonomického Fóra se tak stane mnohem dříve, než se předpovídalo před pár léty. Daleko obezřetnější by svět měl být ohledně Číny jako gigantického věřitele. Po světě Číně státy dluží i více jak 10% jejich HDP. Čína nepatří světu, ale svět začíná patřit Číně.
Co to znamená pro zbytek světa a pro nás?
Vše pochází z Číny. Čína je největší producent věcí, vyrábí spoustu věcí a součástky, které každodenně používáme a potřebujeme.
A jak Čína zasahuje každodenně do našich životů? Pro představu:
- 70% světové produkce klimatizací je vyrobena v Číně
- 50% světové produkce šech bot je vyrobena v Číně
- Je největších vydavatelem Bible
Je otázkou času, kdy bude supervelmocí a zanikne tak dominance euro-marické nadvlády a začne nadvláda Čínského lidu a politiky jedné strany.
Pokud by ekonomika Číny zpomalila, poznali bychom to i my konzumenti na vlastní kůži. Tato velká ekonomika produkuje i velmi bohaté lidi. Jen připomenu značky, které již pronikly i do Evropy a i do mini Česka: Alibaba, Baidu nebo Huawei.
- Třetí zemí, kde se nejvíce utrácí za nejluxusnější značky světa je právě Čína
- Jeden ze sedmi iPhonů, který byl doručen zákazníkovi, šel někomu v Číně
S více jak 1,4 miliardou lidí, kteří na území Číny žijí, není ani překvapující, že je Čína i největším konzumentem energie a hladovou zemí po ropě, oceli a mědi.
Číňané také rádi cestují. Jen v roce 2018 utratili 277 miliard USD za cestování do zámoří. Jen aby toto nebylo jen velké číslo: to je okolo 1/5 všech utracených peněz v cestování do zahraničí. Čína je tedy pátou největší ekonomikou světa v turismu.
Čína nepatří světu, ale svět patří Číně. Doslova.
Čína je i největším investorem do různých projektů po celém světě. Číně patří v tomto ohledu celá Afrika. Staví železnice v Keni a Etiopii, mosty v Chorvatsku, cesty v Pakistánu, atd.
V posledních 18 letech Čína poskytla nebo půjčila peníze světu na 13 427 infrastrukturních projektů v hodnotě 843 miliard $ a to v 165 zemích (podle výzkumné středisko AidData na univerzitě William & Mary, USA Virgine).
Běhen poslední ekonomické krize se Čína stala poslední investorskou instancí, když všechny ostatní státy byly krizí oslabeny. Tak se jí zadlužila ostatně v roce 2009 i Austrálie, které díky této čínské finanční (jedovaté) injekci nešla do recese.
Zásadní věcí je, že pokud Čína nebude schopná pokračovat ve financování v nadcházejících krizích, pocítíme to i my a zotavování z krize bude mít i delší trvání. Čína je tahounem světové ekonomiky postavené na dluzích.
Čína skupuje svět - ale jinak.
Západní země se v minulosti provinily tím, že stáhly do dluhů zejména africké země.
Čína půjčuje jinak: místo financování projektů poskytováním nebo půjčováním peněz z jednoho státu do druhého jsou téměř všechny peníze, které rozdává, ve formě státních bankovních půjček. - Daný projekt se zadluží Číně, nikoli soukromé bance.
Takové půjčky se nezobrazují na oficiálních účtech vládního dluhu! Důvodem je, že ústřední vládní instituce nejsou jmenovány v mnoha dohodách uzavřených čínskými státními bankami, přičemž tyto obchody jsou mimo vládní rozvahy a skryty doložkami o důvěrnosti, které mohou vládám zabránit přesně vědět, co bylo dohodnuto za zavřenými dveřmi.
Výzkumní středisko AidData sečetlo tento neohlášený dluh na neuvěřitelných 385 miliard USD, tedy v CZK to dělá podle dnešního kurzu USD - CZK neuvěřitelných 8,402,474,520,055, česky řečeno téměř 8,5 biliónu CZK.
Jenže dluhy mohou být i daleko větší. Nedávné zjištění, že africká Zambie dluží Číně dvojnásobek, tedy 6,6 miliardy USD (Reuters zpráva), než se předpokládalo, toho je dobrým důkazem.
Mnoho čínských státních půjček také požaduje neobvyklé formy zajištění. Zdá se, že čínské půjčky stále častěji vyžadují, aby dlužníci slibovali tvrdé peníze získané prodejem přírodních zdrojů.
Jedná se o dluhovou past, do které se takto jednotlivé státy vůči Číně dostávají. Státy jako Srí Lakna, Maledivi, Kyrgystán, Mongolsko, Laos, Pakistán, Venezuela nebo Tadžikistán se tak dostaly do područí Číny.
Dohoda s Venezuelou například požaduje, aby venezuelský stát jako dlužník složil cizí měnu získanou prodejem ropy přímo na bankovní účet ovládaný Čínou. Pokud dojde k zmeškání dluhové platby, čínský věřitel může okamžitě vybrat hotovost čekající na účtu. Venezuela se tak stává vazalem Číny.
Do takovéhoto postavení se dostávají všechny země, kterým Čína půjčuje. Opravdu to vypadá jako druh strategie typu cukr a bič, kterou dávají svému dlužníkovi najevo, že oni jsou tady páni a že nikdo jiný jim nedokáže půjčit.
Dokonalá dluhová past Číny.
Je Čína chytrá ve skupování světa poskytováním rozvojových půjček?
Takové investice Číny do projektů po celém světě nejsou ale zadarmo. Čína si tak buduje (kupuje) silný politický a ekonomický vliv po celém světě.
„Je Čína chytrá?“ Čínské rozvojové půjčky chrání jediné zájmy - zájmy Číny na nerostné bohatství světa, na přístavy, které si smlouvou pronajímá i na 50 let, atd. Čína tak buduje svou hedvábnou stezku (Belt and Road Iniciative).
Některé státy dluží Číně tolik peněz, jako je jejich 10% HDP. Kolik státy dluží je neprůhledné.
Sofistikovaný způsob podmanění si států, které musí splácet jako diví. A konkurovat tomuto systému rozvojových půjček se téměř nedá.
- Čína poskytne tolik peněz, kolik stát potřebuje na daný projekt
- Čína poskytne levnou pracovní sílu, která stojí zlomek toho, kolik by zaplatil stát jinde
- Čína chce na oplátku strategické zdroje (tvrdou měnu za zdroje) aby upevnila strategické postavení v daném regionu.
Jenže stát není obyčejný dlužník jako jednotlivec. Čína nemůže očekávat, že jim předá fyzický majetek jako přístav, pokud daný stát není schopen splácet své dluhy vyplývající z úvěrové smlouvy s Čínou.
Nebuďme ale naivní, že si Čína není schopná vzít to, co chce.
Čínský finanční systém je uzavřeným - nikdo z venčí nemůže do tohoto systému vložit ani vyvést finanční prostředky.
Směr čínské ekonomické strategie je jednoznačný - bohatství Číny je stále více spojeno se zbytkem světa a zbytek světa je více a více napojen na Čínu. To je jedinou velkou slabinou čínské expanze skrze rozvojové půjčky.
Problém politiky "čínského dluhu"
Čínský dluh za poslední desetiletí dramaticky vzrostl, což je do značné míry důsledkem úvěrů poskytovaných státním podnikům v důsledku globální finanční krize. Pro některé představuje hora dluhu hrozbu pro stabilitu Číny a dokonce i pro světové ekonomické zdraví, jak jsem uvedl na začátku:
Pokud Čína nebude schopná pokračovat ve financování v nadcházejících krizích, pocítíme to i my a zotavování z krize bude mít i delší trvání. Čína je tahounem světové ekonomiky postavené na dluzích.
Je naivní se domnívat, že jsou takové obavy přehnané? Většina dluhu země je přeci přímo ve vlastnictví státu, ne? Podle mého názoru to problém je veliký. Čínský dluh je více než 250 procent HDP, vyšší než dluh Spojených států.
Státní dluh Číny patří mezi top 3 zadlužené státní ekonomiky světa:
- USA
- Čína
- Japonsko
Jediným problémem je, že čínský dluh narůstá takovým tempem, které obvykle vede k finanční krizi a hospodářskému propadu.
Pokud dojde k ekonomické krizi v Číně, pocítíme to i zásadním způsobem my tady v Česku. A pokud nastane ekonomická krize ve světě, podlomí to kolena i čínské ekonomice.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji Ti za Tvůj názor k tomuto článku v komentáři!