Nazačátek říkám, že jsem v tomto článku nebral v potaz žádnou potenciální pandemii ani jiné externí vlivy jako klimatické změny, které by mohly razantně ovlivnit růst populace.
V současné době je na Zemi stále dost místa i pro divokou přírodu a místa s panenskou přírodou. Otázkou je, jak dlouho tento stav lze udržet v případě, když lidská populace dosáhne více jak 10 miliard lidí?
Kolik nás na Zemi je a jak rosteme?
Na celém světě se každoročně narodí přibližně 80 milionů dětí. Lidská populace roste rychle zejména v posledních 100 letech:
1650 do 1850 (200 let) 1 miliard
1850 do 1925 (75 let) 2 miliard
1925 do 1962 (37 let) 3 miliard
1962 do 1975 (13 let) 4 miliard
1975 do 1987 (12 let) 5 miliard
1987 do 1999 (12 let) 6 miliard
1999 do 2012 (13 let) 7 miliard
2012 do 2022 (10 let) 8 miliard
Vezmeme-li v potaz i nižší úmrtnost, znamená to, že od poloviny 70.tých let minulého století se lidská populace zhruba každých 12 let rozroste o další miliardu lidí. To je skok v růstu populace jako hrom.
Jen připomenu znova, že tento nárůst je dramaticky rychlejší než ještě před 100 lety.
Omezení je jen Země samotná a schopnost lidstva se na planetě udržet a zachovat zároveň biodiverzitu, potřebnou k životu.
A kolik nás tu na Zemi bude za 50 let?
V roce 2030 se očekává populace 8,6 miliardy, 9,4 až 10 miliard v roce 2050 a 10 až 12,5 miliardy v roce 2100" (Jones a Anderson). Jinými slovy, světová populace se pravděpodobně v dohledné době nesníží, naupak bude stále růst.
V Africe bude kolem roku 2050 žít kolem 2.5 miliardy lidí a v Asii 5.5 miliard lidí, tedy více jak polovina populace.
Za necelých 100 let nás tu bude přes 10 miliard.
Za vše může náš "současný pokrok".
Jestli je toto číslo zdravé, či nikoli hodnotit nechci. Každopádně nás to mimořádně ovlivní nejen v tom, jak budeme žít, ale i jak se budeme chovat a přemýšlet. K zamyšlení si přečtěte můj starší článek na téma Přelidnění: Hustota obyvatelstva a vliv na jeho chování.
S čím musíme člověk přesně počítat až dosáhneme populace 10 miliard lidí?
Jsou to obecně tři roviny, které budou ovnivňovat náš každodenní život v populaci okolo 10 miliard lidí na planetě.
Naše dramaticky rostoucí populace vyvolává napětí tedy obecně ve třech rovinách:
- větší míra a intenzita v dobívání potřebných ale zároveň omezených zdrojů
- obrovská zátěž pro ekosystém mající za následek destrukci biologické diverzity
- větší hustota populace vyvolává i více třecích ploch a potažmo konfliktů
Jinými slovy co si budeme moci pořídit, kolik energie a času vynaložíme na jídlo a vodu, v jakém zdravém životním prostředí a kde přesně budeme žít a jak nás budou ovlivňovat a tlačit na nás jiné kultury a národy.
Máme pro 10 miliard lidí dostatek zdrojů?
Ano i ne. Zde odpověď není jednoznačná. Na Zemi je dostatek vody, ale ne ihned pitné. Na Zemi je dostatek energie, ale ne snadno dostupné. Na Zemi je dobré životní prostředí, ale ne všude.
Koukněme na populaci z dvou úhlů pohledu - z pohledu populačního růstu a z pohledu zabezpečení zdrojů.
1) Kontrola populačního růstu
Nedoststek zdrojů vedl v blízké minulisti 20. století k vědomému omezování růstu populce. K omezení růstu populace se odhodlala v minulosti Čína. Určitě jste slyšeli o politice jednoho dítěte. Politika jednoho dítěte byla v Číně programem, který omezoval většinu čínských rodin na jedno dítě. Čínská vláda ji zavedla na celostátní úrovni v roce 1980 a její platnost skončila v roce 2016. Politika byla zavedena s cílem řešit tempo růstu populace země, které vláda považovala za příliš rychlé. Hlavním důvodem však byly právě zdroje, které by rychle rostoucí populaci chyběly.
Následky budou pro Čínu v následujícíh desetiletí docela katastrofální: Protože synové byli obecně upřednostňováni před dcerami, poměr pohlaví v Číně se vychýlil směrem k mužům a došlo k nárůstu počtu potratů ženských plodů spolu s nárůstem počtu zabitých nebo do sirotčinců umístěných ženských dětí.
To má za následek i nízkou porodnost a plodnost, takže populace v zemi rychle stárne a pracovní síla se zmenšuje.
Čínu čeká demografická krize, kdy bude stárnout a vymírat.
Tento stejný trend vidíme u Japonska, staré Evropy a dalších státech.
2) Zabezpečování zdrojů
Podívejme se na zdroje trochu jinak. Možná zajímavou paralelu bychom měli hledat v dostupnosti zdrojů a kdo zdroje vlastní, než zda jich je dostatek či nikoli.
Pro příklad se podívejme na USA.
V prvním čtvrtletí roku 2023 vlastnilo 69 % celkového bohatství ve Spojených státech 10 % nejlépe vydělávajících osob. Pro srovnání, 50 % nejhůře vydělávajících osob vlastnilo pouze 2,4 % celkového bohatství. (Zdroj: STATISTA.COM)
Pokud 10% populace státu je dnes schopné vlastnit téměř 70% celkového bohatství, kdo bude o zdrojích zhodovat? Většina 90% chudších lidí nebo těch 10%nejbohatších?
Všude ale čteme, že zdrojů je dost a že vše je jen o technologiích. "Zachránit nás může jen revoluce. Ta už naštěstí probíhá. Technologie, věda a big data radikálně mění zemědělství po celém světě." (Zdroj: OPECFUNG.ORG).
Není to pravda.
Je to podle mého stejný blábol, jako že elektromobilita zachrání životní prostředí a je nejlepším řešením boje s klimatem, nebo že tomu napomůžou papírová brčka.
Proč by někdo takovéto zájmy ale hájil?
Správná otázka je: Kdo z toho má zisk a kdo na tom bude profitovat?
Tato mediální masáž je dokonalá.
Každý dnes ví, že emobilita je cool a že je eko.
Jenže cool a zdraví neškodná byla před 50 lety i cigareta.
Z pohledu náročnosti použití zdrojů víme, že je elektromobilita daleko větší zátěží pro životní prostředí, než spalovací motory.
I tak se všude razí.
My v Evropě tu odstavujeme uhelné elektrárny, jezdíme eko, vše je bio a já nevím co ještě, ale většinová populace se chvová opačně.
Světová poptávka po energii se do roku 2050 zvýší o 50 % - zemní plyn, uhlí a baterie zůstanou rozhodujícími součástmi elektrické sítě, zatímco velká část nové výroby elektřiny bude pocházet z obnovitelných zdrojů energie. (Zdroj: EIA)
I tak budou fosilní paliva hrát podstatnou roli i v následuícéch 25 letech. Tečka. Proč by někdo šel od válu, když to stále sype.
Uhelná energie v Číně nadále expanduje, navzdory vládním závazkům a cílům. V první polovině roku 2023 byla zahájena výstavba 37 gigawattů (GW) nové uhelné energetické kapacity, povoleno bylo 52 GW, přičemž bylo oznámeno 41 GW nových projektů a bylo oživeno 8 GW dříve odložených projektů. Z povolených projektů se již 10 GW kapacity přesunulo do výstavby. (Zdroj: Energycleanair.org)
A to nemluvím o celém zbytku světa a jiných oblastech.
Samotných zdrojů pro celou populaci je dostatek, to ano. Jen máme "špatnou distribuci zdrojů".
Tohle vysvětlujte akcionářům BP, Exxon Mobile nebo Shell, že by zdroje měli přerozdělovat tak, aby uspokojovaly celoplanetární poptávku dle potřeby a ne dle ziskovosti.
Zdroje tu jsou, ano, ale nejsou pro všechny a nikdy pro všechny nebudou, naopak zdroje se budou stenčovat a omezovat.
Jakou zátěž bude mít lidská populace 10 miliard na ekosystém Země?
V současné době při populaci 8,1 miliard lidí může vymírat až 140 000 druhů ročně v důsledku nadměrného rybolovu a zabírání velkých ploch půdy (např. těžbou dřeva v Amazonii) lidmi pro pěstování potravin a palivových plodin.
To je cena dnes, kterou jsme ochotni platit za získávání zdrojů.
To samé vě větším měřítku se bude více méně dít i s populací čítající 10.000.000.000 lidí.
Nemyslím si, že v dohledné době 25 let objevíme replikárotory stravy jako ve Star Treku, abychom nasytili planetu. Devastace životního prostředí zaviněná člověkem v důsledku nadměrné populace bude tedy intenzivnější a více devastující.
Ne všichni mají přístup k modrním technologiím a ne všichni budou i za 25 let dbát na životní prostředí, to je naivní představa.
A ne, pražené červy ani sušení brouci planetu nezachrání. I kdyby se všichni stali vegetariání a přestali jíst maso, nebude dostatek prostoru, kde případně všechnu tu zelenou stravu pěstovat.
Zmizí spoustu živočišných druhů, některé invazivní druhy rostlin a živočichů se naopak přemnoží.
V historii života na Zemi došlo pětkrát k masovému vymírání biologické rozmanitosti způsobenému extrémními přírodními jevy. Dnes mnozí odborníci varují, že probíhá šestá krize masového vymírání, tentokrát zcela způsobená lidskou činností.
Jsme na prahu 6. masovému vymírání. (Zdroj: Sciencedaily.com)
Sir David Attenborough prohlásil, že úroveň lidské populace má řetězový vliv na všechny ostatní problémy životního prostředí. V roce 2013 označil lidstvo za "mor na Zemi" a navrhl, že k jeho zvládnutí by bylo nutné omezit růst populace. (Zdroj: populationmatters.org)
Čeká nás více válek kvůli větší lidské populaci?
Lidstvo čekají krušné časy v důsledku rapidn9ho r;stu populace s větším hladem po zdrojích a prostoru. Krušné časy asi i plné válek o zdroje jako je pitná voda, fosilní palina a nerostné suroviny.
Zde znímím státy jako Irák, Irán, Rusko, Čína Afganistán, Ukraina, Kongo. Všechny tyto státy si už dnes každý dokáže spojit s nějakým konfliktem o zdroje z pohledu agresora nebo oběti.
Lokální konflikty se budou stírat s globálním dosahem. Lokální konflikty budou ovnivňovat dění na druhé straně planety.
Již nyní jsme na prahu druhé studené války, čelíme fragmentaci Ruska a Číny, zažíváme vzestup nových euroasijských mocností, napětí narůstá.
Právě i demografické změny populace mají přímý vliv na potenciální konflikty.
Co bylo před 10 lety nemyslitelné, se nyní děje a eskaluje zejména ve třech hlavních regionech - Indopacifik, Evropa a Blízký východ - jsou pravděpodobnými oblastmi příští války; Blízký východ se jeví jako nejpravděpodobnější, ačkoli Indopacifik může představovat největší nebezpečí.
Hrozí reálný vojenský konflikt globálního rázu, tedy mezi USA a Čínou?
Už jen to, že jsme si schopní takovou otázku položit je děsivé.
Ne vše se dá předpovídat. Většina konfliktů je dnes spíše "překvapením".
Závěrem
Vše je jen a jen o zdrojích a přístupu ke zdrojům. Ano. Je zde jeden podstatný faktor a to jsou hodnoty, která ctíme a které jsou vidět za našimi činy. A to, co děláme, nevypadá, že by se sdárnou budoucností mělo co dělat.
Naopak.
Spíš se chováme tak, jako by zítřka nebylo.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji Ti za Tvůj názor k tomuto článku v komentáři!